Myslím si, že všichni známe takový ten výrok „mateřská, ale rozhodně ne dovolená“. Já osobně nemám tuto větu ráda. Stalo se z ní takové klišé. Navíc bych řekla, že její znění je pravdivé tak napůl. Pokud si dovolenou člověk představuje jako pohodičku pod slunečníkem a nicnedělání, tak to mateřskou asi úplně nevystihuje. Pokud si někdo dovolenou ale představuje jako dobrodružství s poznáváním, tak bych řekla, že je to přesně ono. Ač si ráda odpočinu, tak preferuju spíše druhý typ dovolené a možná i proto mi toho každodenní dobrodružství vyhovuje:). Tak jsem se zapřemýšlela, co je vlastně na té mé mateřské dovolené úplně nejlepší:). Dost často jsou to totiž ty úplně obyčejné věci kolem nás, které jsou nakonec věcmi úplně nejlepšími:)

1.Procházky

Jedna z věcí, kterou jsem si v rámci svých dnů na mateřské zamilovala, jsou procházky. Kdokoliv, kdo mě zná z dřívějška, by se teď zasmál. Marťa a vycházky, to nejde dohromady :D. Pamatuju si, jak kamarádky na různých dovolených a výletech měly v plánu právě procházky a já? Ta představa mě rozhodně nenaplňovala. Postupem času se ale mění spousta věcí, a s miminkem to platí dvojnásob. Procházky s kočárkem, někdy i nosítkem (i když Miki je fakt kus chlapa a tak to na běžné denní nošení už není) jsou takovým mým podstatným bodem dne. I kdybych měla doma horu nádobí nebo prádla, stejně musím s Mikinem ven – ten na rozdíl od nepořádku totiž nepočká, ale začne hlasitě projevovat svoji nespokojenost. Ven se tedy prostě musí! V tom mě tak napadá, že jsem dost zvědavá na zimu, to venku asi každý den nebudeme:/. Teď máme před sebou ale celé léto a já si tyto naše procházky opravdu užívám. Faktem je, že je vždy potřebuju nějaký cíl. Alespoň něco malého. Jednou Mikisovi usmažím dudlíky, tak jdeme pro nový, jindy se cestou stavíme pro nákup, někdy j(e)deme do centra. Skoro vždy, když se prochází u nás v okolí, si zajdu na své oblíbené Kofi Kofi. Tento rituál jsem si zavedla už během těhotenství a zatím mě to neomrzelo:). Když Miki usne, můžu si někdy i na chvíli sednout, vyřídit vzkazy a telefony. No a když už nevím, kam bych šla, jdu zazvonit na Majka do práce. „Chudák“ pracuje kousek od místa, kde bydlíme, tak se tam stavujeme pozdravit poměrně často:D. Každopádně jsou procházky takovou zvláštní chvílí. Chvíle, kdy můžu nechat vše být a jít si užívat volných chvil.

Každá taková procházka stojí i nějaké to předchozí chystání. Bez určitých věcí nevycházím z domu. A když je zapomenu? Může nastat rychle problém. Taky mi nějakou dobu trvalo než jsem si našla sama systém. Teď už mi „refresh“ přebalovací tašky zabere jen malou chvílí.

A bez čeho teda ani ránu?

• 2 – 3 láhve (v jedné mám vodu nebo čaj na pití pro Mikínka /ve druhé mám ohřátou vodu (většinou hodně horkou, jelikož po cestě samozřejmě chladne) pro případ přípravy mléka a třetí beru taky s vodou, pokud jdeme ven na delší dobu)
• naplněný zásobník na umělé mléko (má jej Suavinex nebo i např. Babylove v d&m)
• min. 2 skleničky s přesnídávkou
• krabička se 2 plastovými lžičkami (jedna skončí dost často na zemi:D)
• plenky
• vlhčené ubrousky
• voňavé sáčky
• Bepanthen nebo jiný krém
• látková plenka
• náhradní oblečení! (body, tepláky, ponožky, bryndák)
• křupíky (tento název jsem chytla od Janči Duff 😀 – jde o křupky nebo takové ty rýžové placičky)
• hračky! (v poslední době jich musí být dostatek, protože jedna ho už moc dlouho nebaví)
• náhradní dudlík
• klip na dudlík (teď jsem ho zapomněla a nový dudlík skončil neznámo kde)
• deka
• čepička (člověk nikdy neví, kdy začne foukat)
• a kdybych ji měla, tak tu teplou vodu nosím v termosce 😀

A mimochodem, procházky mám ještě o něco raději od té doby, co jsme pořídili nový kočárek a to Joolz Hub. A to jako fakt!! Ve článku o nákupech pro miminko jsem psala i o kočárcích, a Joolz už tenkrát zmiňovala jako skvělý designový kočárek. Jenže jsem si myslela, že jeho výhody jsou opravdu hlavně vzhledové charakteru a to jsem se zásadně spletla. Krom toho, že v Tudore sporťáku se Mikisovi moc nelíbilo a Joolz si opravdu hned zamiloval, tak jsem nadšená hlavně já. Krásný design a materiály jsou spíše takovým bonusem, ale na tak perfektní ovládání a ježdění s kočárem jsem opravdu zvyklá nebyla. Teď všem maminkám v očekávání radím, ať si vyberou opravdu kvalitní kočár. Vyplatí se to a rozdíl fakt poznáte!:)

Jinak Joolz Hub je něco mezi golfkama a sporťákem, ale hlavně je to tzv. městský kočár vhodný i na cestování. Je opravdu skladný, v autě také moc místa nezabere, neskládá se na dvě části jako klasické kočáry. Tohle vše je samozřejmě na úkor velikosti. Některým přijde, že je kočár malý, ale náš velký Miki se do něj úplně v klidu vejde a hlavně je mu v něm vážně dobře:). Do hor si tento kočárek asi nevezme. Zkoušela jsem s ním jezdit i po hrubém travnatém terénu a úplně ono to nebylo. Není pro tyto účely určen. Za to brněnské, pražské i amsterodamské ulice zvládal výborně:)

2. Vždy ve dvou

Když jsem Mikínka čekala, často jsem byla smutná, že trávím dny sama. Už jsem nepracovala, Majk chodil do práce a tak jsem se každé ráno budila do prázdného bytu. Už tenkrát jsem se těšila, až nebudu 2 v 1, ale budu mít konečně toho parťáka. Uběhlo jen pár měsíců po porodu a Miki už nebyl malinké miminko, ale můj vytoužený parťák. Nějaká chvíle klidu, sama pro sebe, je jednou za čas potřeba, ale určitě bych neměnila. Čím je Miki starší, tím potřebuje více pozornosti. Na druhou stranu se mnou skládá prádlo, směje se tomu, baví se tím, jak pere pračka a chodí se mnou na kafe i na nákupy (jasně, někdy (dost často) se mu naše aktuální plány zrovna nelíbí a dává to dost najevo – asi jako každé miminko :D). Podstatné je to, že veškerý čas trávím s někým, koho miluju nejvíc na světě. A já nikdy nebyla zrovna samotář:).

3. Nuda?

Maminky asi pochopí, že slovo nuda ve „slovníku mateřské“ nenajdete. Přesně si vzpomínám, jak jsem se opravdu nudila během posledního trimestru. Teď mi přijde, že jsem ten čas mohla tolik využít. (Ale to je asi ten život před a po dětech:). Každopádně ona nuda mě provázela i v dětství, kdy jsem se třeba nudila o prázdninách. Takové to: „Mami, já se nudím.“ „Tak si běž číst, pusť si film, maluj si, ukliď si pokoj..atd.“ S tou poslední radou jsem se vždycky naštvala, že to je teda vážně zábava :D. Ač nejsem typ, který by miloval uklízení nade vše, teď mě i to svým způsobem baví. Baví ten pocit z výsledku:). To, že mám doma uklizeno, porovnáno, příjemně (vydrží to vždy zhruba 2,5 sekundy :D). Za celých už skoro 10 měsíců, co mám Mikiho jsem neměla čas si sednout a přemýšlet, co budu dělat. Čas na to se nudit. Naopak si třídím povinnosti a radosti tak, abych vše, co chci stihla a hlavně podle toho, co je pro mě v danou chvílí podstatné udělat. V tomto se pořád učím a je pravdou, že stres ze spousty práce a dalších věcí je o dost horší než nějaká nuda. Jenže je to zase něco, co se musím naučit a zpracovat. Každopádně mateřská je jedna velká jízda a rozhodně se na ní nenudím:).

4. Dopolední klid

Tohle sice nepraktikuji příliš často, ale víte co je opravdu skvělý? Přitulit se k miminku a odpočinout si spolu s ním:). Jediné, co vás opravdu řídí je totiž právě to maličké (pokud jich tedy už nemáte víc :D, to pak asi určitě článek od A do Z přepíšu :D). Já tedy většinou zase vstanu a vrhnu se do nějaké práce, vaření, úklidu nebo se dopředu nachystám na odpolední procházku. O co jde, je to, že čas od času to udělám, protože prostě můžu:). Občas si v takové chvíli vzpomenu na Majka, protože ten si v práci asi jen tak nelehne :D.

5. To vše celé

Nad posledních bodem jsem dlouho přemýšlela. Nakonec jsem přišla na to, že to není vlastně nic konkrétního a zároveň je to vše dohromady. Už jen to, že mám to svoje bumbrle a můžu s ním takto být je totiž tím nejhlavnějším bodem z těch všech nej mateřské dovolené:).

A abych nezapomněla!:) Taky je skvělé vídat se s jinými maminkami ve vašem okolí:). Zejména, když už je venku hezky teplo a dlouho světlo, si můžete užít opravdu parádní den třeba takto ve čtyřech. Ono to jde vlastně ale i v zimě – my se takto třeba s Kačkou potkávaly na střídačku u jedné z nás a to, že je nepěkné počasí nám  vůbec nevadilo:). S teplem je více možností na denní aktivity a tak už se můžou miminka i plazit a blbnout na dece v parku nebo se není problém potkat i s bezdětnými kamarády, kteří posedávají v podvečer na zahrádce:).

Za fotky děkuji Kačce Jaškové 🙂