Letošní Velikonoce jsme se rozhodli strávit netradičně a to mimo naše milé Brno. Spolu s našimi kamarády Kačkou (milujisvujzivot.cz), Jirkou a jejich malinkou Natinkou jsme vyrazili směr hlavní město. Hlavní záměr našeho výletu byl navštívit Kačí Smooth&Cooking a oplatit ji tak její návštěvy u nás v Brně. A co si budeme povídat, taky jsme si chtěli konečně zase někam vyrazit. Já sama mám k Praze opravdu citovou vazbou. Dva roky jsem tu studovala vysokou školu a během této doby jsem se do Prahy zamilovala. I po ukončení studia jsem tu nějaký ten pátek strávila – snad vše velké se děje právě v Praze a tak si myslím, že tomuto občasnému cestování konec zdaleka není:). Kromě toho všeho jsem milovník všeho dobrého jídla (kromě koriandru, ten neshledávám dobrým :D). No a ač nám v Brně gastronomie roste a nemůžeme si stěžovat, Praha má skvělých podniků přece jen více. Takže jsme se prostě a jednoduše na Velikonoce vydali ochutnávat a užívat si Prahu a společné chvíle:).

Den první – Velký pátek

Náš výlet jsme započali návštěvou vyhlášeného Cacao Prague. Tento podnik jsem už dříve párkrát navštívila a vždy bylo záměrem, dát si jejich skvělou zmrzlinu. Kačí Smooth nás ale pravidelně zásobuje fotkami toho, co dalšího dobrého tu mají. A tak nám to samozřejmě nedalo a museli jsem sem zkrátka taky. Byli jste teda trošku ostudy, protože na náš Kačí s Artym a Tobinkem čekali přes hodinu. Na naši obranu musím říct, že s dětmi a ještě v cizím městě je to plánování prostě o něco horší než za normálních okolností. Čekající rodinku jsme ale „uplatili“ malými dárečky, vše bylo zapomenuto (teda doufám :D) a my jsme si vychutnali božský oběd a kávu:).

Cacao Prague

Hned jsem si zamilovala jejich citronádu, která je z citrónového freshe a přesně takto ji miluju! A flat white? Tak jak má být! :).

K jídlu jsem si objednala bagetu s avokádem a krevetami. A to byla opravdu veliká dobrota! Obě tyto suroviny zbožnuji a vše bylo skvěle dochuceno – vážně paráda! Doporučuji rozhodně vyzkoušet, až tu někdy budete.

Majk si dal pivo a bagel s pastrami. Ten jsem bohužel neochutnala, ale Kačí nám jej doporučila, takže určitě byl taky skvělý. Akorát na oběd pro chlapa se úplně nehodil – a to kvůli velikosti. Dal si ho i Jirka od Kačky a oba kluci potom měli stále hlad. Takže spíše takový předkrm prý :D. Nebo příště asi raději rovnou bagely dva :D.

A Mikiho shooting po příjezdu na hotel :D. Sehnat ubytování byl mimochodem vcelku oříšek. V období Velikonoc bylo vše cenově dostupné obsazené a to, co zbývalo bylo opravdu dost drahé nebo dost bídné a nevhodné pro pobyt s dětmi. Nakonec se nás usmálo štěstí a uvolnil je obří apartmán na Andělu. Měli jsme celkem 9 míst na spaní a to včetně velké postele přímo v kuchyni. Nejdřív jsme se tomu dost smáli, ale nakonec se víc než hodila jako hrací plochu pro Mikiho s Naty.

Na cestu z Cacaa nemohla chybět již zmiňovaná zmrzlina. Ty porce jsou fakt obří a ani tentokrát chuťově nezklamala. Já si dala kokos s čokoládou a Majk bílou čokoládu s pistácií.

Následovala procházka přes Prahu směrem na Matějskou pouť. Kdy jsem tu byla naposledy, si ani nepamatuju a tak když Kačí navrhla tento plán, rozhodně jsme nebyli proti:).

Nějaká ta přirozená fotka před vstupem.

A pak taková ta must-have fotka s cukrovou vatou. Fotek bylo daleko, daleko více. Jenže se nám ztratila SD karta na které byly:(. Tak aspoň něco z telefonu máme. A ty přirozené pózy nám prostě jdou, co?:D

„Miki, dej si cukrovou vatu“. „Ale mami, to ještě nemůžu! A navíc je růžová! Nevhodný!“. Prosím Vás, doopravdy bych mu ji opravdu nedala – jen aby nedošlo k nějakým spekulacím. Jinak se Mikínkovi na Matějské asi docela líbilo. Hopsal v kočáru, jak kdyby tancoval a koukal všude kolem sebe. Jediné, z čeho jsem nebyla až tak nadšená, byla hooodně hlasitá hudba. Ale zase to ke kolotočům asi prostě patří.

Café Letka

Teď bych vám sem přidala další fotky z procházky Stromovkou na Letnou. A pak taky naprosto perfektní fotky, které Kačka vyfotila v Café Letka. Jenže všechny byly na té oné ztracené SD kartě:(. A tak mám jen tuto jednu s cappuccinem, které jsem si v kavárně dala. Krom toho, že Kačka nafotila fakt krásné fotky s našimi dětmi, prostředí kavárny bylo naprosto wow. Jak říká Kačí, prostě „insta-friendly“ místo. Ale také baby friendly. Přebalovák na dámských wc a ani nájezd tří kočárků obsluze nevadil. Místo je to nádherné a určitě jej znáte z mnohých fotek z instagramu, protože je to tam jednoduše naprosto fotogenické! Mé nadšení pokračovalo i při konzumaci místních dobrot. Káva skvělá, svařák (ano, dala jsem si svařak. Trošku jsme venku „promrzli“) s lesním ovocem, karafy s vodou na stole a pak třeba Brie Bruleé (Brie jako ten sýr brie). S Majkem jsme měli k jídlu ještě hummus, který mě ale až tak nenadchnul. Špatný nebyl, ale hodilo by se ho více dochutit.

V Café Letka náš denní program končil a Kačí s rodinou vyrazila domů a my na apartmán.

Den druhý – Bílá sobota

Druhý den ráno jsme si malovali tak, že stihneme trhy na Náplavce a tak i malou snídani a hlavně kafe. Tento plán se nakonec ukázal, kvůli našemu časovému skluzu, jako neproveditelný. Bylo asi 10 hodin a v 11 jsme už měli být v Holešovicích. Jirka si navíc šel ještě koupit nové boty (ve který zvládne to naše celodenní chození) a tak jsme nakonec posnídali kafe ze Starbucksu. Když se tak zamyslím, stejně je sranda, že už máme tento řetězec i u nás. Tím myslím nejen v Praze, ale i v Brně. Pamatuji si na moje výlety do Anglie a posvátnost chvíle, kdy jsem si mohla toto kafe koupit :D. Ano, byla jsem o dost mladší, ale stejně.

A takhle se tváříme s Jirkou, když nás Kačka společně vyfotí. Sympaťáci.

Vnitroblock

Důvod toho, proč jsme měli být v 11 h v Holešovicích, byl náš „INSTAMAMA“ SRAZ ve Vnitroblocku. Se spoustou z holek se s Kačkou „kamarádíme“ už delší dobu pouze skrz Instagram. S některými jsme spolu prožívali těhotenství, netrpělivě vyčkávaly, kdy ta druhá porodí a pak se rozplývaly nad tím, že už jsou ti drobečci na světě. S jinými si radíme už, když jsou děti na světě nebo se prostě jen bavíme nad takovými těmi běžnými radostmi a starostmi ze života mámy:). Když jsme se s Kačkou rozhodly, že do Prahy pojedeme, bylo nezbytné uspořádat nějaký sraz. Kačí jako zkušená Pražačka vybrala a zamluvila místo a já už to s holkama jen domluvila. No a tak jsme v 11 h poslední březnovou sobotu netrpělivě čekali na holky, děti a i některé jejich muže.

Káva ze Starbucksu nám samozřejmě nestačila a tak jsme si ještě před příchodem všech objednali nějaké ty snídaně.

Prosím vás. Tahle omeleta? Lepší jsem asi nikdy nejedla! Ten čedar v ní je opravdu dokonalý a zdánlivě obyčejné jídlo se stalo jedním z těch nej tohoto výletu! Mňam!

Moje poprvé s matcha latté. A víte co? Asi si ho hned tak znovu nedám. Ne, že by mi nechutnalo, ale ani mě příliš nenadchlo a asi příště zůstanu u klasického latté:).

Tak a tady je celý nás mama klub pohromadě! Takovýto nápor Vnitroblock zvládl a my jim za to moc děkujeme! A to nejsme na fotce všichni! Naši muži byli klasicky v roli fotografů 😀

A kdo teda všecho přišel?

Zleva: Kamča s Augustýnkem (i.love.cake); Kačí (smooth&cooking) s Amálkou od Terezky; Romča a Vojtík (naskokvkuchyni); Terezka s Oskárkem (tearunka); Lucinka s Filípkem (zivotpo30ce); Kačka s Natinkou (milujisvujzivot.cz), Ejvi s Edgerkem (ejvifreedom) a moje maličkost s mým nejmilovanějším Mikínkem, kterému se focení moc nelíbilo :D.

Ještě nám chyběla Monča s miminkem v bříšku (celiaxmoni) a Janča s Tondou (janaduff). Holky to nakonec nezvládly a nemohly přijít, ale tak snad někdy jindy!:)

Těšila jsem se samozřejmě na všechny, ale setkání s Ejvi jsme plánovaly už opravdu dlouho. A tak jsem byla moc ráda, že také dorazila. Zbožnuju ji jako blogerku a instagramerku, ale ve skutečnosti je ještě úžasnější a já věřím, že jsme se neviděly naposledy!:)

Celé setkání bylo jednoduše úžasné! A nejlepší na tom všem bylo to, že jsme vypnuli ten online svět a byli doopravdy!:) Jediné, co bych tomu vytkla – bylo to hrozně krátké a strašně rychle to uteklo:). Ale opravdu intenzivní, až nám z toho vyhládlo. A tak když holky s rodinami odešly, my ještě zůstali a dali si oběd. Podávaly se burgery. Na ty já jsem trošku rozmazlenec (protože v Brně máme pár míst, kde je mají bezkonkurenční. Nebo taky burger od Ambi), takže jsem srovnávala. Špatné rozhodně nebyly, ale některé ty naše nepředčily. Muži si dali klasiku čedar/slanina a my holky si daly burger s modrým sýrem a karamelizovanou cibulí – ten náš byl lepší :D.

Vnitroblock je ideální pro x kočárků, kvůli svým rozhlehlým prostorům. Přebalovací pult tu ale nenajdete.

Ve Vnitroblocku jsme strávili asi 4 hodiny a všichni jsme potřebovali na vzduch. A tak jsme se prošli, což na tom, že pršelo. A nebylo to žádné poprchávání. Kačku nenapadlo nic lepšího, než se vyfotit s Žižkovskou věží a vzniklo z toho toto. 😀 Aneb buďme skutečné.

Den jsme zakončili v Le Caveau (sice nás i se dvěma kočárky pustili, ale moc babyfriendly místo to není – schody, málo místa a přebalovák taky chybí) a večeři jsme si dali na apartmánu. Objednali jsme si z Modrého Zubu a za mě tedy obrovské zklamání:/. Za ty peníze jsem čekala něco úplně jiného.

Den třetí – Velikonoční neděle

Třetí den našeho pobytu jsem zahájili procházkou po Praze a kávou do ruky. Měli jsme totiž jasný cíl na oběd – masové hody!

Kantýna

Snad žádný počin od Ambiente mě nezklamal! A ani Kantýna nebyla výjimkou! Oni prostě umí vymyslet vždy koncept, který baví a dává smysl. A to jejich maso! Kdo v tomto podniku ještě nebyl, tak jde o takovou „lidovou jídelnu“. Velké stoly, dost místa a tedy i místo pro kočárek (u toalet i přebalovák). Uvolněnější styl dovolí i vám cítit se i s miminky dobře a jídlo si užít. Obsluha fungovala jako vždy u Ambi na jedničku. Ochotně nám ohřáli jídlo pro Mikiho a Nat a zajímali se i to, zda máme my co pít:). Obsluha vám tedy donese dokonale natočené pivo, pro jídlo si ale jdete k okýnku „výdej“. Můžete si vybrat něco na váhu z hotovek nebo vám připraví famózní burger na počkání. V mém výběru byl pečený hovězí ořech, karbanátek, bramborák, velikonoční nádivka, pepřová omáčka a navíc jsme si dali všichni dohromady i jejich tatarák. Milovníci tataráku buď vědí a nebo rozhodně musí zkusit!! Vše, co si dáte, vám zapíší na lístek, který dostanete při příchodu. U odchodu jej jen zaplatíte a ještě si můžete vybrat něco s čerstvého masa nebo uzenin s sebou. Ráj na zemi!

Cukrárna Myšák 

Po procházce po obědě jsme se stavili na kávu do cukrárny Myšák.  I když jsme si brali vše s sebou, s Kačkou jsme si musely podnik i tak prohlédnout. Verdikt je takový, že ty buchtičky s krémem a věneček benedikt musíme někdy ochutnat! Jde poznat, že za tímto vším zase stojí Ambiente. Dala jsem si cappuccino a likérovou špičku. Asi nejlepší cappucinno, co jsem si za tento pobyt dala! A ta ty zákusky. Všechno krásný, neuvěřitelně chutný a zkrátka mě Myšák opravdu baví!:)

Kavárna, co hledá jméno

Poslední zastávkou tohoto dne byla Kavárna, co hledá jméno. Asi nejvíce instafriendly místo ze všech. Najednou jsem koukala a říkala si: „Ajo, tak tady se všichni fotí“ :D. Podnik byl hodně nacpaný. Jde vidět, že je opravdu v kurzu. Zkusila jsem jejich Chai Latté a bylo skvělé! Z dortíku jsem až tak nadšená nebyla. Takové to – neurazí, ale ani nenadchne. Mimochodem s kočárky se sem nejspíš nevlezete. Nebo rozhodně ne s více kočáry. V kavárně jsme se drželi asi hodinu a pak jsem s Kačkou vyrazily na naši shoppovací dvouhodinovku :D.

I kavárna zvenčí je hodně fotogenická záležitost:).

Den čtvrtý – Velikonoční pondělí

V den odjezdu jsme si skočili na rychlou snídani do Paul. Jejich káva je docela smutným příběhem, ale pečivo měli a mají fajn.

Po snídani jsme se potkali s Kuranovic rodinkou u Pražského hradu a Kačí s Artym nám ukázali tak trošku skryté krásy Prahy – Nový svět. Nikdy jsem tam nebyla, ale procházela bych se tam klidně denně:).

Osvěžili jsme se v legendární hospůdce, kam chodil na pivo i sám Neruda. Pokračovali jsme k Pražskému hradu, udělali si fotku a směrovali ke konci našeho pražského výletu. A skončit to muselo tam, kde to začalo:) V Cacau.

Tentokrát jsme neseděli přímo v kavárně, ale jídlo jsme si dali v novém dětském koutku. Já už jsem byla opravdu hodně unavená. Nachodili jsme desítky kilometrů za těch pár dnů a s dětmi je to náročnější než bývalo:). A tak jsem myslela, že si tam lehnu na hrací koberec a usnu. Jedna věc mě ale probudila! Nepamatuji si název, ale byl do dezert v podobě horké čokolády s vanilkou zmrzlinou, šlehačkou a praženými mandlemi! Kačí mi o tomto vyprávěla a při ochutnání toto spojení předčilo moje očekávání. Prostě mňam!

Po obědě jsme se rozloučili a vydali se směr Brno. Výlet to byl parádní. Plný smíchu, zážitků, skvělého jídla a ještě lepší společnosti!:) Děkuji Kačí za průvodcovství a že nás na těch pár dnů tak pěkně ujala. Už se těšíme na příště!:)

M.

Za zapůjčení některých fotek děkuji Kačce milujisvůjživotové:).