Svatba Život

Moje velká česko-ukrajinská hostina

 

Jídlo! Na svatbě prostě musí být skvělé jídlo! Během plánování naší svatby jsem odmítla cokoliv průměrného, co se hostiny týče. Tím jsem si ale stanovila první kritérium pro výběr místa, kde se bude odehrávat svatební veselí. Tím podmínky pro výběr nekončily. Rozhodně jsem chtěla prostory, které budou příjemné. Taky jsem preferovala možnost kombinace vnitřních i venkovních prostor. No a v neposlední řade jsme hledali místo, kam se vleze kolem 150 lidí a na hostinu se usadí 80-100 lidí. Když si tohle všechno sečtete a přidáte to, že s obvoláváním míst začínáte někdy únor-březen, můžete si dovolit být dost skeptičtí. To u nás ale nepřicházelo v úvahu.

Nedalo se nic dělat. Datum bylo dáno a já prostě musela najít TO naše místo.

 

 

Přiznám se, že jsem seděla hodiny a hodiny u počítače a propadala zoufalství. Jakmile mi svitla malá naděje a já našla něco obstojného, skoro se mi vysmáli, že mají rok dopředu všechny víkendy plné. Jedinou naší výhodou byl nedělní termín svatby, který není moc žádaný. Nutno ale dodat, že následující pondělí byl státní svátek, takže i tak nenapadlo uspořádat svatbu v tento den jen nás. Navíc i když jsem volala na místa, kde v neděli žádnou svatbu neměli, nebyli schopní prostory po předcházející sobotní svatbě nachystat.  Všechny krásné prostory ve vinařských oblastech v okolí Brna byly plné a odpovídající místa přímo v Brně na tom byly dost podobně. Jednu chvíli jsme „bojovali“ s jiným párem o tento termín v Maximusu na Brněnské přehradě. Od toho jsem však upustili, kvůli snad nejvyšší ceně za svatbu v Brně a prostorům, které se nám prostě nelíbily.

 

 

Konečná volba padla na design hotel Noem Arch. Tento hotel s vyhlášenou restaurací splňoval všechny mé podmínky. Opravdu vynikající jídlo, příjemné prostory, skvělá terasa a navíc i velký sál, kdyby bylo počasí nepříznivé.

U výběru menu jsem se poprvé setkala s tím, že Majkova strana rodiny chtěla mít pořád plné stoly jídla a já to nechápala. Už jsem se o tom rozepisovala v předchozím článku o naší svatbě. Byla jsem připravená na klasicky servírovaný oběd a večerní raut. Ono to tak nakonec i víceméně bylo, ale to spíše tím, že v našem českém prostředí to takto zkrátka bývá. Mimochodem, letos v létě se ale chystáme na Ukrajinu, na svatbu mého švagra a já už se na ty plné stoly hrozně těším! Celkově se těším, až uvidím, jak vypadá taková pravá ukrajinská svatba:). Abych se ale vrátila k jídlu. Výběr byl zcela v mé režii s tím, že Majkova maminka s pomocí známých připraví jejich tradiční pokrmy a ty budou součástí večerního rautu.

 

 

Miluju moderní gastronomii, ale není nad klasiku! Naše obědové menu nebylo tedy ničím příliš inovativním. Předkrm byl moderní variací šunky s křenovou šlehačkou  a domácím pečivem (pardon, ale já to zbožňuju:D), svatební polévka s játrovými knedlíčky a jako hlavní chod klasická hovězí svíčková na smetaně s variací domácích knedlíků. Bylo to vlastně jediné jídlo našeho svatebního dne, které jsme s Majkem doopravdy snědli. A bylo to skvělé!

 

 

Po oběde se na stoly přinesli kanapky a talíře s variací ukrajinských specialit. Další nutností na ukrajinské svatbě je alkohol přímo na stolech. Myšlenka je vlastně taková, že si člověk může nalívat, nemusí pro pití odcházet apod. a jídlo přímo na stolech je k zakusování. Samozřejmě před sebou každý neměl malý bar, ale ukrajinskou vodku, koňak a moravské víno ( nechali jsme vyrobit etikety s obrázkem, který pro nás vytvořila moje maminka a měli jsme jej i na svatebním oznámení). Kdo chtěl něco jiného, mohl si zajít k baru na drink nebo panák.

 

 

S Majkím jsme se celý den nezastavili. Po obědě ten kolotoč pokračoval a my odjeli na focení s nejlepší fotografkou široko daleko, Aničkou.

Lepší fotografku jsme si vybrat snad ani nemohli a já jsem neskutečně vděčná, že si na nás udělala čas a taky za to, že jsem se nenechala ukecat, že stačí nějaký obyčejný fotograf. Nestačí!! Po svatbě vám zůstane tak prstýnek a fotky! A jestli bych mohla každé nevěstě něco doporučit, je to určitě pečlivý výběr dobrého fotografa! Takového, který se na vás naladí a vyfotí přirozené a krásné fotky:). A ještě bych zpětně šla do videa. To nemáme a docela mě to mrzí.

 

 

Po focení už začali přicházet večerní hosté a začal raut. Skládal se z vnitřní části se studenými předkrmy a hotovými jídly a venkovního grilu. Venku byl i „sedlácký stůl“ s tím nejlepším z ukrajinských specialit. Venkovní terasa se navíc stala i hlavním dějištěm celé svatby.

 

 

Míšovi rodiče pozvali ukrajinské hudebníky a tak se nám tam rozjela taková malá balkán párty. Hudbu si užívali starší i mladší. Však i já jsem ještě nedávno chodila tančit na Balkan Beshavel :D. Tady jsem se ale moc nerozjela, protože mi bohatě stačil onen „šórový“ tanec, kdy jsem několik minut hopsala s Mikinem v břiše a hosté za taneček se mnou platili.

 

 

Ještě teď si vzpomínám, jak se mi motala hlava a zpěvák do mikrofonu křičel „či je moloda?“ a já věděla, že se střídá můj taneční partner. Zbytek večera jsem potom raději strávila u stolu :D.

 

Možná si říkáte, že jsme po obědě neměli žádný dezert a celkově, že jsem se nezmínila o sladkém. Záměrně. Oběd mohl každý zakončit sladkou tečkou z výběru ze sweet baru. Svatební dort jsme krájeli až večer, když přišli všichni hosté. Sladké jsem měla vybráno téměř okamžitě a tak vám chci dodavatele sepsat pěkně pohromadě.

 

 

Autorkou svatebního dortu, mini cupcakes a dalšího byla božská Barča alias B-Cake. Začala péct před pár lety a teď je z ní jedna z nejžádanějších cukrářek široko daleko. Dort jsem ji vlastně jen popsala a ono jej udělala přesně tak, jak jsem si představovala. A co je hlavní, všem opravdu moc chutnal!

 

 

Druhou jasnou volbou byla Irča a její Království makronek. Dřív byla mým makronkovým favoritem Republika, teď jsem ale zcela věrná právě Království – doporučuju slaný karamel, lískový oříšek a bounty. Taky vám barvy sladí s barvami svatby:). Krom těchto mandlových cukrovinek mi Irča upekla i cake pops, které jsem si namyslela zapíchat do vázy s cukrem a mini bábovičky.

 

 

Mou velkou oblíbenkyní je i Kristýna, která si říká Tytyna a její sušenky jsou po Brně už legendou. Také mi jako dáreček pro hosty upekla dokonalá srdíčka potahovaná barveným fondánem s jedlým zlatem. Do sweet baru připravovala eclairs a tartaletky. Její velkou výsadou je preciznost a vymyslí vám kombinace nevšedních chutí na míru.

 

 

Svatební koláčky jsem dostala jako svatební dar od své tety. Cukroví jsme měli od šikovné cukrářky z Cukrárny Ajka. Navíc byl sweet bar doplněn marshmallow a takovými těmi kulatými polštářky z jedlého papíru plněné kyselým cukrem. Původně to měla být dekorace – nakonec ale vše do jednoho zmizelo :D.

 

 

Pokud plánujete svatbu „na poslední chvíli“, vše se dá zvládnout :). Chce to jen dávku trpělivosti a čas na hledání vhodného místa. A stejně, ať to bude nakonec kdekoliv, bude to ta vaše svatba a ta je vždycky ta nejlepší a nejkrásnější:)

 

 

Related Posts

5 komentářů

  • Odpovědět
    Natalja
    9. 3. 2018 at 12:17

    Nemám slov. Taková nádhera, mě by na té svatbě stačilo jen toho sladkého království. Moc děkuji za článek, nádherně jste to popsala, a ti fotky sama dokonalost.
    P.S. Už také chci na nějakou ukrajinskou svatbu!

    • Odpovědět
      Martina
      10. 3. 2018 at 9:49

      Moc děkuji:). Dělá mi radost, že se článek líbí:) Na tom sladkém jsem si dala opravdu záležet a vyplatilo se to!:)

  • Odpovědět
    Evi
    12. 3. 2018 at 10:09

    Marti, měli jste to krásné! A s tím fotografem souhlasím, všem to přišlo zbytečné a spokojili by se i s nějakým levnějším, ale já jsem chtěla krásné fotky, protože to je skoro to jediné, co ze svatby zbyde (až na manžela a prstýnky teda :)) A Anička je prostě skvělá!

    • Odpovědět
      Martina
      12. 3. 2018 at 14:50

      Děkuji moc, Evi:)Jojo, jak říkáš:). Jsem hrozně ráda za fotky, co máme a určitě jste udělali i vy dobře, protože i ty vaše jsou nádherný!:)

  • Odpovědět
    Dekorace a vše krásné – svatební přípravy – MamaChef
    20. 3. 2018 at 20:58

    […] O složení sweet baru se můžete dočíst zde. […]

  • Zanechat odpověď